Vichr Casanova...
Ledový polibek mrazu na kotníku
stoupající chlad pod okrajem sukně
postupuj něžně zimní odpadlíku...
Zamrazils kolem punčoch holou kůži
smyslným šokem z větrné nadvlády
mám tváře do nachova a dech se mi úží...
Zcuchals mi vlasy i na krk už se sápeš
zmrzlými prsty na těle tančíš walz
nelze se bránit, jen tiše šeptám: Loupež..?
...Odevzdaná větru v náruči jarních vánků
vzrušená steny z salsy korun stromů
splétám si nahá vlasy do copánků...